Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

sobota 29. ledna 2011

Zvonění


Usínáš v bdělém stavu
V sobě máš odsouzence,
co dere se na popravu
bez viny či věnce

A zatím předlouhé vteřiny
mlčení tikají ...

Nic není,
že láska na kraji konce
zvoní na poplach?

Teď právě strach
předbíhá dobu nicoty
No a ty?

Usínáš v bdělém stavu!


***

Prvotní okouzlení časem nutně vyprchává a proto je nutné zavčas začít o vztah pečovat a nezakrnět na vavřínech vrtkavého štěstí ...

čtvrtek 27. ledna 2011

Ještě včera



Z večera
sníh zahladil všechny stopy
Marně slunce rozžíhám tam,
kde cesta mlčela

Asi nepochopil!

Prošel sám,
nevšímavě
Však ponechal
mi neklid v hlavě

Divný kal
ukrytý pod peřinou
bílého nadělení

Vteřiny nedoplynou
a zas vášeň pění
černý stín
zítřejších kopretin
vržený do trávy

Jinde stopy vypráví ...


***


A za okny sněží a zase sněží ...

středa 26. ledna 2011

Není bolest jako bolest


V hrudi bezmoc bolí
Více než holí
švihla slova mečem,
plivla slinu do tváře

Ledem stud krutě vlečen
a možná, že
cejch hrůzy
provždy křičí na čele

Odívám cejch do blůzy
nejlepšího přítele,
ať stane se z něj pevný krov,
co obrní tě napříště
proti jedu ostrých slov
létajících z letiště
úst bez kontroly

A to fakt bolí!


***


A nejhůře zranit dokáže ten, koho máme rádi

úterý 25. ledna 2011

Sněžení


Peříčka poznání
z oblohy
vločkami ledovými
snáší se pod nohy
paní zimy
v období ticha

Kapna bělostných krystalů
tesklivě dýchá
pohádku o jaru

O kapce naděje,
kdy dech teplý roztaje mráz
do plodů v poupěti
Do vůně v rozpětí
nezlomných životů v nás


***

Taky vám sníh za okny přikryl záblesk jara?

pátek 21. ledna 2011

Vítám tě


Někdo vítá jaro,
já pravidelného čtenáře
Kdos řekne, dva je málo
a do tváře vtiskne úšklebek!

Ano, když dva - značí věk
mnoho to není!

Však už i mateřské políbení
zná ten človíček malý
A taky to jak bolí,
když hračka mu zmizí

A tak ,,rejcku" dnes vítám
Už je má, už není cizí!

A co vy, tam?

pondělí 17. ledna 2011

Kapičky jara


Čas do červánků rozevlátý,

když kočár zlatý

tma vypřahá

a ty

něžně, do naha

svlékáš poslední vteřiny

nedočkavé


Tolik dnů západ sám

přivíral oči spavé


Dnes ke hvězdám

rozlil přání

ve dvou za svítání

vítat úsvit jara


Můj živote,

ať třeba jen kapička malá

štěstí stéblem trávy vyprší

na víčka zavříté

v rozkoši

čtvrtek 13. ledna 2011

Jsou přísloví odvěká


I pomocí múzy

najde člověk člověka.


Třeba v sobě

Pak na cizím hrobě

vybrečíme trápení

cestou k jaru


V sněžence pramení

právě!


Stačí podívat se na louku,

kde v loňské trávě

chudobka v žlutobílém klobouku

hlavu zvedá k obloze,

co uboze tolik dnů slzy roní


Dobře ví, že i na ni

slunce s něžnou pílí

teplo přitulí


Každému, byť malou chvíli

štěstí točí vrtulí!

úterý 11. ledna 2011

Osudy


Kapky podzimu

protekly do stínu

dnešního dne

Klapaly po jedné

na římse svítání


Bez ptaní

sbírám skutečnou přítomnost

Pouhý host,

co vchází do neznáma


Prastaré drama

lidských osudů

spoutané do sudů

minulosti

Kolébka kostí

zetlelých


Pláč, smích,

první slova…

Zas a znova

příběhy nekonečna


Jeden život – jedna tečna


Opět a zase

protínání

prostorem, časem


Malé robě

pak

kosti v hrobě

neděle 9. ledna 2011

Nultá hodina


Stačí zhasnout televizi

A z pod víček

se derou slzy


Zbytečný človíček,

kterého druzí

nechtějí!


Ne jiní, ale děti

slepé!


Někdy je lépe

,,staré" neviděti


Zrovna je tolik práce!

Proč čas ztrácet?


Chápu,

mají rodiny vlastní …


I babi rodinu měla

Náhle osaměla!


Hlemýžď pod ulitou,

občas se zasní

stařeckou senilitou ...


V domě pro dvě generace

žije nekonečná práce

a bolavá záda a povinnost


A ta žádá

nesmět říci nikdy

dost!



***


Tak tomu se říká stáří ...

(Ze šuplíku)

pátek 7. ledna 2011

Kde je?


Ještě včera na polštáři

ovlažil ždibek dne,

noc prozářil


Dnes v samotě ulehne

do peřin únavy


A ticho vypráví

středa 5. ledna 2011

Tesklivé pondělí


Kde probouzí se mazlivé ráno?

V závěji peří pro zvířátka

dnes má rozestláno

Takže přijdu zkrátka!


A možná bylo:

V neděli snilo

v čase vstávání

sladkou skutečnost

a jako každý zvaný

či nezvaný host


je pryč


***

Jedna ze zapomenutých ...

úterý 4. ledna 2011

Poezie zatmění na Velehradě





















Všechny fotky vznikly díky fotoaparátu LUMIX a vloženy jsou bez jakékoliv úpravy