Kam chodí láska spát

Jdu spát

do tvých snů

Budu vodopád,

co rozepnul

myšlenkový tok

na soutok

vášně neskonalé

A žádné ale

není v plánu

Křídla kormoránů

s noblesou

do hvězd

souhru vynesou

Pak asi v šest

dolů klesnu

a polibkem

ze snu
tebe probudím

Já vím ...


***


Jsou různě významné dny. A den narození přítele patří k těm významnějším a proto vše nejlepší ...

Vám všem

Hlubinou slov plavu

v pletenci vět lapená

až do hvězného davu

A na udici měsíce

orosená byla sladká odměna

vavřínového okamžiku

Pomíjivé pomine,

proto upřímnou vlnu díků

posílám modroširé krajině

***

Vznikla pro lidičky na ,,Libresu", kam jsem poslední měsíc den co den díky absenci v práci mohla nakukovat a z pár dílek, co tam mám vložených, se dokonce jedno ocitlo na chvilku mezi elitou ...

Po

Ticha dech

v pustých zdech

po plísni voní

Přitom ještě vloni

nikde k hnutí

a o pnutí

nebyla nouze

Vraník nevycválaný

dušičku už spouzel

a v mladé lani

vřela touha rozpínavá

Ještě vidím se

jak z okna mávám

a na římse obočí

schne ložisko slané ...

Křídla rozepnout

do vínku všem dané

Sbalíme domova kout,

do kapse vzpomínku

a ádié ...

***

Školní rok nabírá do obrátek a i když má ptáčata už vyprovází vlastní potomky, přesto se vynořila utajená vzpomínka ...

Větrno

Vítr mívá sklon

zavát chlad

do záclon

Hrozně rád 

i plamen svíčky zhasí,

nakukuje pod pokličky
plný páry asi

A jen co zima udeří,

neotálí!
Položí mráz do dveří
i do papučí

Pak s meluzínou
divně skučí
nad krajinou

To mrakům vypráví
o trápení i o bezpráví ...

Plavba po kraji vět

Tiše pluji vibracemi slov

a ztracený text je jen rezavící kov

na plachetnici poznání

A když uragán vlny nahání

z mnoha stran

a mlha slabik nespočetných

tvoří slovní sníh

padající do závěje

klávesnice,

teprve pak metelice dílko věje

do pohledu čtenáře

A možná že

čas od času zalíbí se

pánu, paní

z kliček spleti

vkráčet bose

do souvětí setkávání

Pak ve dvojici 

proplouváme
napůl snící

veletokem řeky známé

Až

Slunce hřeje

smutečními paprsky

Nevím kde je

Nápady se rozprskly

do vířivého prachu

V zrníčkách kočí

pod kůži strachu

bodá bodliny

smutných očí

bez viny

On možná ani netuší,

kolik síly dává zátiší

podaného slova

Na chvíli schoval

stráň fantazie

pod tíhu bytí

Až starosti smyje

do hvězdného kvítí

křižovatek myšlenek,

slunce a já zas budeme smět

ochutnat ze sklenek

naplněných vět

***



Báseň vznikla při myšlence, směřující k internetovému příteli ...

Lavina

Lavina ze všech stran

Slov, příkazů, povinností!

Bez zábran

ohryzává času z kostí

poslední zbytky síly

I kdybychom se prací utopili,

stejně nám víc
nepřipadne odměny!

Hned polovic
ze směny

shrábne stát na daně

A dál oddaně, v zástupu
ráno co ráno přijímáme potupu
podřízených

Nahoře peněz smích
cinká v pendreku
kejklířů tahajících za niti

Svobodě je do breku
než rána se zanítí
do krvavého vzdoru

Pak lavina
vyhřezlého moru
bolest protíná ...

Jednou větou

Mlčeti sice zlato, ale při jakékoliv nesrovnalosti je lepší i za cenu menší roztržky otevřeně situaci vyjasnit a ne uraženě mlčet ...

Zpěv podzimu

Nebe stýská si po létu

Ubrečené počasí

ptákům v odletu

mává kapkami

I ticho na stráni

do korálků jeřabin

 dýchlo netkaně bílý stín
plný krás ...

Zlatočervený čas
motouz léta svíjí

do paroží jelenů v říji

Pak do sklípku odloží
 večeru splín

Ze džberu zkoušíš ochutnat

paměť zkvašených vin

Pradávný mat
vstupuje do chladu
bolavých duši

Táhlý zpěv boří ohradu
Něžná melodie slzy suší....