Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

středa 23. srpna 2017

Čtyřicet


Čtyřicet
Čas babího léta
U nohou svět
V hlavě pirueta
nesplněných přání
 
Na holé pláni
v rouše Adama stojí
a ohlíží se zpět
V boji čtyřicet
nic neznamená!
 
Přesto ústa němá bolest křičí,
když trn bodláčí
vyrypuje
Co je moje?
Má dáti - dal!
 
Čas spočítal
konipas pod okny,
když do tmy den uvadá
Léta mladá šero pasou
Mezi rosou květina
 
Do klína
usedl paprsek
ranního svitu
Mimoděk silný dech
právě do dlaní chytl
 
Vždyť je mu čtyřicet
- nádherný čas babího léta!
U nohou leží celý svět,
v hlavě roztočená pirueta
příštích přání ...

pondělí 14. srpna 2017

Díky, že tě mám

Před sebou šedesát, jak ti je?
Přestaň se ptát!
Kdo se dožije
pouze ví,
že koláč medový
má zcela jinou chuť

Tělo rtuť
s teplotními výkyvy,
no a vy nemáte čas
Vosí pas - hrneček z porcelánu,
z něhož k ránu srkám čaj
na pokraj dopití

Život na niti neřeším
Ořeším šediny
barvím do hněda
Že svět je jiný
už dávno aj děda
pravili

Že víly tančí, i já vnoučatům
povídám, když rodný dům
k návštěvám děti zvolí
Vzpomínky potěší, bolí
Kamínky pro pěší
raději na zem házím

V naději všem nesnázím
vyhnout chci se oklikou
Vždyť se včerejší kolikou
odkráčelo hodně sil
Ještě že orosené čelo
přítel do pohody osušil ...

pondělí 7. srpna 2017

Vrba statná

Vloží bolest mezi stěny
dřív než rozum okleštěný
zatne drápky do skořápky
včerejšího kolotoče

Na bezpočet narážek
jede auto z garáže
Motor plane,
takže vpřed!

Snad nezůstane
nikde vřed,
co prostřel by se
v útrobách jak tichá smrt

Končí mise
po dobách,
kdy mladý prut
svižný byl a ohebný

Hrsti sil den po dni
čas hází do nenávratná
a z mlází
dnes ční vrba statná ...



úterý 1. srpna 2017

Mraky se ženou

Sedí máma mezi mraky zasmušile,
zatímco jeho kroky hodně čile
obchází ze slinami na jazyku
 
Jen co z nesnází chytla kliku,
již piják k ní po stéble šplhá
- on róbu svatební, ona ta druhá ...
 
Ne, nedá dnes kůži svou do trhu,
ač s noblesou prý jen pro ni růži utrhl
- sluneční zlato skrývající bodliny!
 
A chtěl za to
nic než slzy máminy
a ten velký dům - co chce a taky ne!
 
Přes vzpomínky zavine
 své holátko do náruče
Uběhlo tak krátko a svůj účet předložil
 
Krev do žil mraky žene
- srdce obnažené pláče slova
Snad slunce tu bolest schová ...