Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

neděle 14. ledna 2018

Takhle po ránu


Kozí sněm a v něm
kozel s bradkou na kolena
On marně dumá,
která pak ta vyvolená,
co tu má
královnou se jeho stát:
 
,,Vznešený majestát zcela jistě
má bílá koza vpředu
Leč její výsměch živě svedu
představit si již nyní
Navíc s budoucí tchyní,
což velká potíž, mám velké spory
 
Ono totiž,
když onehdy byl jsem chorý,
místo mzdy za dobrou práci
od ní jen a jen láci
slyšel jsem od rána
- má ušní membrána odnesla to málem
 
No a když teď stal jsem se králem,
kozí sněť přece nevezmu pod křídla!
Zato, ta černá vzadu,
co si mě vyhlídla,
má zlato v hrdle, bílou bradu,
ale je z Nemanic - no tak zase nic!
 
Ovšem ta bílá vlevo,
co stojí sice jak bukové dřevo
a její píce - no žádná sláva,
snad proto v meziroží 
téměř holohlavá
(Jinak je fakt boží ...)
 
Ta má bude královna!
Jak proutek se narovnám
a hned jdu do ní
Už rohatou hlavu něžně kloní
- napnutý jsem jako luk ...
Mňam, to byl ale trk!"
 

Žádné komentáře: